RECENZE:

Po šesti letech od vydání posledního řadového alba "Jeřabiny" potěšila Marie Rottrová své příznivce novinkovým, dlouho avizovaným a očekávaným albem "Podívej", které vyšlo u firmy BMG. Producenti alba byli pánové Vít Sázavský a Zdeněk Vřešťál (jinak skupina Neřež), jejichž hudební rukopis je zřetelný i na celkové atmosféře alba. Což je velice přínosný a pozitivní vklad této desky. A navíc, Marie Rottrová tohle nádherné komorní a nadčasové album nazpívala opravdu v životní formě.

Album obsahuje celkem 13 písniček, které by se daly rozdělit do třech kategorií: 1) novinky, 2) písně kdysi natočené, ale nikdy nevydané na deskách a 3) předělávky písní, které už někdy vyšly na "černých kotoučích".

Do kategorie novinek patří dvě velmi zdařilé nahrávky, které pro Marii Rottrovou napsala zpěvačka Zuzana Navarová a to "Podívej se do mě" a "Nespi a vstaň". První z nich je lepší po textové stránce (….teď právě bije celá a brzo bude čtvrt a já jsem zase včela tak začne moje smrt….) a hned po prvních tónech upomíná tvorbu skladatelky. Druhá nahrávka má zase o poznání vyšší hitové ambice. Producenti alba Zdeněk Vřešťál a Vít Sázavský pak společně složili skladbu "Za sebou" a první z nich je i autorem písničky "Prstýnek", která by svým hudebním pojetím určitě slušela Haně Hegerové. Pátou novinkou je pak skladba "Dnes už vím" od Blaira Packhama, s textem Dušana Vančury.

Dalších pět nahrávek patří do druhé kategorie, to znamená písničky, které zhruba před dvaceti lety spatřily světlo světa v ostravském rozhlasovém studiu, ale nikdy, bohužel, nebyly vylisovány do drážek černého vinylu. Sem patří úvodní "Lakomá", s nádherně poetickým textem Jaromíra Nohavici, kterou zhudebnil dnes již nežijící Vladimír Figar a která byla původně natočená již v roce 1984. Současná verze v aranžmá Zdeňka Zdeňka, pouze za doprovodu klávesových nástrojů a bicích, zůstává věrná původní předloze. Je to jedna z velmi šťastných písní alba, kterou lze v současné době slyšet i v rádiích. Další působivá skladba "Buď mou nadějí" s českým textem Jaromíra Nohavici a „soulovým feelingem“, původně vznikla v ostravském rozhlase v roce 1980. Strohé aranžmá Z. Zdeňka - pouze klavírní doprovod, dává vyniknout zpěvaččinu hlasovému projevu a ukazuje, že v jednoduchosti je krása a síla. Od původní předlohy se pak liší tím, že v mezihře mezi slokami "vypadlo" saxofonové sólo. Písnička s vánočně-zimní tematikou "Tak tohle je láska", autorské dvojice Urbánek / Nohavica vznikla již v roce 1978 za doprovodu Ostravského rozhlasového orchestru a svého času se dočkala dokonce i televizního "zpracování". V roce 1997 pak byla zařazena na album M. Rottrové "Vánoční čas". Nové aranžmá Víta Sázavského působí velmi uvolněně a svěže. Stejná autorská dvojice Urbánek / Nohavica má "na svědomí" i další skvělou nahrávku "Muž a pes", která byla původně pořízena v roce 1981 a která svým textem převyšuje snad všechny ostatní na téhle desce. Škoda jen, že původní "angrešt" byl v upraveném textu vyměněn za "akát" a že z refrénu zmizela část "…..od jihu se žene déšť, v bouřkách schovají se pod angrešt, v bouřkách tam se k sobě přitulí…..". Mimochodem J. Nohavica je na albu nejvíce zastoupeným textařem, z celkových 13 písní jich napsal šest a je nutno podotknout, že poetika jeho textů vyhovuje asi nejvíce zpěvaččinu naturelu. Poslední z řady nikdy nevydaných písní je skladba "Most vzpomínání" s českým textem Jaroslava Wykrenta, kterou Marie Rottrová původně natočila už v roce 1979. Nové aranžmá Víta Sázavského posouvá tuto skladbu zase o kousek dál.

Třetí kategorii, trochu diskutabilní, tvoří skladby - remaky už vydaných písniček. První z nich "Když je mi nejhůře"- autorů Urbánek / Nohavica byla natočena pro album "Já & ty" (1983) a nové pojetí není nijak vzdálené od původní nahrávky. Mně osobně pak starší verze připadá zdařilejší. Naopak příjemným překvapením je však nové "uchopení" diskotékového hitu "Dívka, která spí jen tak" z roku 1982, opět s textem Jaromíra Nohavici (v originále Kim Carnes "Bette Davis Eyes"), vyšlo jako A strana singlu a později na kompilaci "12x MR". Zpěv a´capella pouze s podkresem bicích a maracas je docela zajímavým aranžerským počinem. Třetí předělávkou je pak skladba Jiřího Urbánka a Zdeňka Borovce "Tak to jest", vydaného už na LP desce "Mezi námi" z roku 1986. Nové aranžmá však nepřináší vůbec nic nového a objevného a je jen otázkou, proč byla i se skladbou "Když je mi nejhůře" na toto album vůbec natočena a zařazena. Klidně bych obě dvě oželel. A pokud už byly zařazeny, nebylo by na škodu uvést za názvem písně ročník vzniku 2001. Aby se tak odlišila od původních verzí. Možná mohly být uvedeny na konci desky jako bonus.

Naskýtá se otázka, proč tolik remaků, když hudební archiv ostravského rozhlasu skýtal a skýtá určitě i další skvosty, které nikdy nevyšly na deskách a které by stálo za to i po letech nazpívat znovu. Namátkou jen "Běž si!", "Jarní neděle v parku" nebo "Pán v šedém svetru", všechny z autorské dílny Urbánek - Nohavica.

Na jaro roku 2003 plánuje Marie Rottrová vydání další novinkové desky, takže kdoví. Možná se i na tomhle albu dočkáme nějakého „návratu“ do archívu ostravského rozhlasu. I přes některé drobné výtky však musím konstatovat, že na dnešní dobu vzniklo neobyčejně nadčasové a velmi zdařilé komorní album. Je dobře, že Marie Rottrová dala po letech o sobě zase vědět a ukázala, že zůstává Paní Zpěvačkou. To čekání na novinkové album určitě stálo za to. Rád bych proto všem tuto desku vřele doporučil.

zdenek66