RECENZE:
Marie Rottrová - "Čas pro mou lásku" aneb čas konečně změnit koncepci a pana editora
Čtvrtá ze série vzpomínkových kompilací Marie Rottrové dopadla ze všech dosud vydaných nejhůře. Deska přináší tentokrát výhradně skladby domácích autorů, ale trpí nejméně vyváženým poměrem velké hity vs. písně, které jsou sice ve většině případů hudebně i textově docela na výši, ale posluchačsky v průběhu let zapadly nebo ani ve své době vůbec nevstoupily do podvědomí posluchačské veřejnosti. A právě tyto skladby na desce převládají. Což z hlediska komerčního zájmu nebyl ze strany Sony Music Bonton (SMB) asi nejlepší tah.
Editor František Rychtařík si opravdu s touto kompilací moc hlavu nelámal. Posbíral to, co "zbylo" nevydaného z alba "Důvěrnosti (1990) - 8 skladeb, alba "Mezi námi" (1986) - 3 písně, LP desky "Já a ty" (1983) - 2 nahrávky. Přidal dvě dueta z kompilace "Marie a spol." (1987) a skladbu soulového střihu "Já jsem jen pouhým stínem tvým" z veleúspěšného alba "Muž č.1" (1981). Zbylý prostor do času 71:20 vyplnil pan Rychtařík singlovou písní "Zvony", typickou "festivalovkou", kterou napsali B. Ondráček a Z. Borovec pro Bratislavskou lyru 1987. Stejný autor hudby a textař P. Žák složili píseň "Ať ty tóny letí dál", kterou Marie Rottrová natočila s TOČRem v roce 1981 a která nikdy nebyla vydána na desce. Z hlediska chronologického ale jako "pěst na oko" na této kompilaci, která je složena výhradně z tvorby let osmdesátých, působí nahrávka už z roku 1972 "Svatba U dvou lilií", která celý komplet uzavírá.
Z 19 písní alba představuje kategorii největších hitů nahrávka "Déšť" a "Píseň do modrých rán", případně i skladba "Dámskej mejdan", které byly svého času hojně obehrávány rozhlasem. Duet s Bolkem Polívkou "Dialog s klaunem" je znám spíše z televizní "Manéže" a "Divadélka pod věží". Další skladby jako "Ten vítr vál", "Chvíle v dlaních", "Popojedem dál" či "Proč za mnou stále jdeš" řeknou něco spíše věrnému příznivci zpěvačky než běžnému posluchači. Proto se naskýtá otázka, kam se poděly hity jako "Hvězda Supernova", "Dívka, která spí jen tak", "Hodina H", "Ulice Na závrati", "Ty jsi tam a já jsem tu", dueta s K. Gottem "Najednou", s P. Němcem "Ranní loučení" nebo s K. Černochem "Pár slov, pár kroků, pár gest" či píseň quasisoulového stylu "Vysoko v horách". Zřejmě se objeví na dalších výběrech, pokud tedy SMB ještě nějaké plánuje. Ale proč musela vzniknout tak nevyvážená kompilace. Prapůvod už je v chybné a zmatečné koncepci a ediční politice SMB. Pokud by byla vydávána postupně všechna zpěvaččina dlouhohrající alba doplněná o singlovou produkci z daného období vznikla by bezesporu ucelenější a sběratelsky cennější kolekce.
zdenek66